Významná role pokojových rostlin při snižování koncentrace formaldehydu: zelené řešení znečištění ovzduší v interiéru / The Remarkable Role of Room Plants in Consuming Formaldehyde: The Green Solution to Indoor Air Pollution

Details

Category: Econews

Published: 11 May 2023

Last Updated: 22 May 2023

Hits: 114

1. Úvod
2. Formaldehyd: zdroje, zdravotní účinky a regulace
3. Vědecké poznatky o odstraňování formaldehydu na rostlinné bázi
4. Nejlepší druhy rostlin pro absorpci formaldehydu
5. Tipy pro maximální odstranění formaldehydu pomocí rostlin
6. Závěr
7. Odkazy

1 Úvod

Kvalita vnitřního ovzduší je v dnešním moderním urbanizovaném světě stále větším problémem. Vzhledem k tomu, že lidé tráví podle odhadů 90 % svého času uvnitř budov[1], má kvalita vnitřního ovzduší významný vliv na zdraví a pohodu. Jednou z nejběžnějších látek znečišťujících vnitřní ovzduší je formaldehyd, těkavá organická sloučenina (VOC), která se nachází v různých výrobcích pro domácnost a stavebních materiálech. Naštěstí bylo prokázáno, že pokojové rostliny účinně odstraňují formaldehyd z vnitřního ovzduší, a poskytují tak přirozené a udržitelné řešení tohoto všudypřítomného problému.

V tomto článku se budeme zabývat zdroji a zdravotními účinky formaldehydu, vědeckými mechanismy, které stojí za odstraňováním formaldehydu rostlinami, nejlepšími druhy rostlin pro absorpci formaldehydu a tipy, jak maximalizovat potenciál rostlin pro odstraňování formaldehydu.

 

2 Formaldehyd: zdroje, zdravotní účinky a regulace

2.1 Zdroje

Formaldehyd je přirozeně se vyskytující organická sloučenina, ale je to také běžná syntetická chemická látka používaná v různých průmyslových odvětvích. Vyskytuje se v mnoha výrobcích pro domácnost a stavebních materiálech, např:

- lisované dřevěné výrobky (např. dřevotřískové desky, překližky a dřevovláknité desky střední hustoty).
- lepidla a lepidla
- izolační materiály
- Barvy, laky a nátěry
- Kosmetika a výrobky osobní péče
- Tabákový kouř
- Emise z automobilů

Kromě těchto syntetických zdrojů se formaldehyd může do ovzduší v interiéru uvolňovat také přirozenými procesy, například zplodinami ze dřeva a jiných organických materiálů[2].

2.2 Účinky na zdraví

Vystavení formaldehydu může způsobit řadu zdravotních problémů v závislosti na koncentraci a době trvání expozice. Krátkodobé vystavení nízkým koncentracím formaldehydu může způsobit podráždění očí, nosu a krku, bolesti hlavy a závratě. Dlouhodobá expozice vyšším hladinám formaldehydu je spojována s dýchacími problémy, jako je astma a bronchitida, a se zvýšeným rizikem rakoviny[3].

V roce 2004 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) zařadila formaldehyd mezi lidské karcinogeny skupiny 1, což znamená, že existuje dostatek důkazů pro prokázání příčinné souvislosti mezi expozicí formaldehydu a určitými typy rakoviny, jako je rakovina nosohltanu a leukémie[4].

 

2.3 Regulace

Vzhledem k potenciálním zdravotním rizikům spojeným s expozicí formaldehydu stanovily různé regulační orgány pokyny a normy pro emise formaldehydu ze stavebních materiálů a kvalitu vnitřního ovzduší. Například americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) stanovila maximální přípustnou koncentraci formaldehydu ve vnitřním ovzduší na 0,016 částic na milion (ppm)[^5^]. Podobně Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje pro formaldehyd ve vnitřním ovzduší doporučenou hodnotu 0,1 mg/m³ (přibližně 0,08 ppm)[6].

3. Vědecké poznatky o odstraňování formaldehydu na rostlinné bázi

Rostliny jsou již dlouho uznávány pro svou schopnost zlepšovat kvalitu vzduchu v interiéru tím, že pohlcují znečišťující látky, jako je formaldehyd. Tato pozoruhodná vlastnost byla poprvé prokázána v sérii studií provedených NASA v 80. letech 20. století, jejichž cílem bylo vyvinout udržitelné systémy podpory života pro budoucí vesmírné mise[^7^]. Tyto studie zjistily, že některé rostliny mohou účinně odstraňovat formaldehyd a další těkavé organické látky z uzavřeného prostředí.

Od té doby četné studie tyto poznatky potvrdily a rozšířily a odhalily základní biologické mechanismy odpovědné za odstraňování formaldehydu rostlinami. Byly identifikovány dva hlavní procesy:

1. Fytoremediace: Jedná se o přímý příjem znečišťujících látek kořeny a listy rostlin. Formaldehyd je absorbován přes stomata (drobné póry) na povrchu listů, kde je buď metabolizován rostlinou, nebo rozložen mikroorganismy žijícími na povrchu listů[8]. Některé rostliny také uvolňují sloučeniny zvané těkavé organické látky, které mohou reagovat s formaldehydem ve vzduchu a neutralizovat ho[9].
2. Biofiltrace: Jedná se o působení mikroorganismů, především bakterií a hub, které kolonizují kořenovou zónu rostlin. Tyto mikroby mohou formaldehyd a další těkavé organické látky rozkládat a metabolizovat a přeměňovat je na méně škodlivé látky[10].

Je třeba poznamenat, že účinnost těchto procesů se může lišit v závislosti na faktorech, jako je druh rostliny, koncentrace znečišťujících látek a podmínky prostředí (např. teplota, vlhkost a úroveň osvětlení)[11].

 

4. Nejlepší druhy rostlin z hlediska absorpce formaldehydu

Mnoho rostlin může pomoci zlepšit kvalitu vzduchu v interiéru tím, že odstraňují formaldehyd, některé druhy jsou však v tomto úkolu obzvláště účinné. Na základě kombinace vědeckého výzkumu a praktických hledisek (např. snadná péče a dostupnost) byly následující rostliny označeny za nejúčinnější v pohlcování formaldehydu:

1. Bostonská kapradina (Nephrolepis exaltata): Tato oblíbená pokojová rostlina je známá svými bujnými, zpeřenými listy a vysokou schopností odstraňovat formaldehyd[12]. Je také poměrně nenáročná na péči, upřednostňuje nepřímé světlo a trvale vlhkou půdu.
2. Pavoukovec (Chlorophytum comosum): Díky svým dlouhým obloukovitým listům a stonkům je pavoučí rostlina atraktivním a na údržbu nenáročným doplňkem každého interiéru. Bylo prokázáno, že je velmi účinná při odstraňování formaldehydu ze vzduchu[13].
3. Lilie pokojová (Spathiphyllum spp.): Lilie míru je všestranná a odolná pokojová rostlina, která snáší slabé osvětlení a zřídkavé zalévání. Díky svým lesklým zeleným listům a elegantním bílým květům je oblíbenou volbou pro interiérovou výzdobu a její schopnost pohlcovat formaldehyd jí dodává na atraktivitě[12].
4. Pothos zlatý (Epipremnum aureum): Tato rychle rostoucí liána se hodí do závěsných košů nebo na poličky. Je velmi účinný při odstraňování formaldehydu a dalších těkavých organických látek ze vzduchu a je také poměrně nenáročný na péči, vyžaduje pouze mírné osvětlení a občasnou zálivku[12].
5. Hadí rostlina (Sansevieria spp.): Hadí rostlina je díky svým vysokým, vzpřímeným listům a nápadným pestrým vzorům vizuálně atraktivní a zároveň velmi účinná při odstraňování formaldehydu. Je také pozoruhodně nenáročná na údržbu, snáší málo světla a zřídkavé zalévání[12].

 

5. Tipy pro maximální odstranění formaldehydu pomocí rostlin

Chcete-li co nejlépe využít potenciál pokojových rostlin odstraňovat formaldehyd, zvažte následující tipy:

1. Vyberte si správné rostliny: Jak již bylo uvedeno dříve, některé druhy rostlin jsou při odstraňování formaldehydu účinnější než jiné. Ujistěte se, že jste vybrali rostliny, které jsou známé svými schopnostmi pohlcovat formaldehyd a zároveň jsou dobře přizpůsobené vašemu konkrétnímu vnitřnímu prostředí.
2. Zajistěte správnou péči: Zdravé, dobře prospívající rostliny jsou při odstraňování škodlivin ze vzduchu účinnější. Dbejte na to, abyste rostlinám poskytli odpovídající množství světla, vody a živin, a zajistili tak optimální růst a schopnost odstraňovat znečišťující látky.
3. Zvyšte hustotu rostlin: Čím více rostlin máte, tím více formaldehydu mohou společně odstranit ze vzduchu. Snažte se o minimálně dvě velké rostliny (v 10-12palcových květináčích) nebo několik menších rostlin na 100 čtverečních stop (9,2903 čtverečních metrů) obytné plochy[14].
4. Maximalizujte plochu listů: Rostliny s velkými a širokými listy mají obvykle větší schopnost odstraňovat znečišťující látky díky větší absorpční ploše. Zvažte zařazení rostlin s velkými listy, jako je bostonská kapradina nebo lilie pokojová, do své sbírky pokojových rostlin.
5. Pravidelně čistěte listy: Na listech rostlin se může hromadit prach a jiné částice, což snižuje jejich schopnost absorbovat znečišťující látky. Jemně otírejte listy vlhkým hadříkem nebo je mlžte vodou, aby byly čisté a efektivně fungovaly.

6. Závěr:

Pokojové rostliny nabízejí přirozené a udržitelné řešení problému znečištění ovzduší v interiéru, zejména v případě formaldehydu. Přidáním rostlin do svého obytného prostoru můžete výrazně snížit expozici této škodlivé sloučenině a zlepšit celkovou kvalitu vzduchu v interiéru. Výběrem správných druhů rostlin, zajištěním správné péče a podniknutím kroků k maximalizaci jejich potenciálu odstraňovat škodliviny můžete vytvořit zdravější a zelenější vnitřní prostředí.

 

---

Table of Contents

1. Introduction
2. Formaldehyde: Sources, Health Effects, and Regulation
3. The Science Behind Plant-Based Formaldehyde Removal
4. Top Plant Species for Formaldehyde Absorption
5.  Tips for Maximizing Formaldehyde Removal with Plants
6.  Conclusion
7.  References

1 Introduction

Indoor air quality is a growing concern in today's modern, urbanized world. With people spending an estimated 90% of their time indoors[1], the quality of indoor air has a significant impact on health and well-being. One of the most common indoor air pollutants is formaldehyde, a volatile organic compound (VOC) found in various household products and building materials. Thankfully, room plants have been shown to effectively remove formaldehyde from indoor air, providing a natural, sustainable solution to this pervasive problem.

In this article, we will explore the sources and health effects of formaldehyde, the scientific mechanisms behind plant-based formaldehyde removal, the top plant species for formaldehyde absorption, and tips for maximizing plants' formaldehyde-removing potential.

2 Formaldehyde: Sources, Health Effects, and Regulation

 2.1 Sources

Formaldehyde is a naturally occurring organic compound, but it is also a common synthetic chemical used in various industries. It is found in numerous household products and building materials, such as:

- Pressed wood products (e.g., particleboard, plywood, and medium-density fiberboard)
- Adhesives and glues
- Insulation materials
- Paints, varnishes, and coatings
- Cosmetics and personal care products
- Tobacco smoke
- Automobile emissions

In addition to these synthetic sources, formaldehyde can also be released into indoor air through natural processes, such as off-gassing from wood and other organic materials[2].

2.2 Health Effects

Exposure to formaldehyde can cause a range of health problems, depending on the concentration and duration of exposure. Short-term exposure to low levels of formaldehyde can cause irritation of the eyes, nose, and throat, as well as headaches and dizziness. Long-term exposure to higher levels of formaldehyde has been linked to respiratory problems, such as asthma and bronchitis, and increased risk of cancer[3].

In 2004, the International Agency for Research on Cancer (IARC) classified formaldehyde as a Group 1 human carcinogen, meaning that there is sufficient evidence to establish a causal link between exposure to formaldehyde and certain types of cancer, such as nasopharyngeal cancer and leukemia[4].

2.3 Regulation

Given the potential health risks associated with formaldehyde exposure, various regulatory agencies have established guidelines and standards for formaldehyde emissions from building materials and indoor air quality. For example, the U.S. Environmental Protection Agency (EPA) has set a maximum allowable concentration of formaldehyde in indoor air at 0.016 parts per million (ppm)[^5^]. Similarly, the World Health Organization (WHO) recommends an indoor air guideline value of 0.1 mg/m³ (approximately 0.08 ppm) for formaldehyde[6].

3. The Science Behind Plant-Based Formaldehyde Removal

Plants have long been recognized for their ability to improve indoor air quality by absorbing pollutants such as formaldehyde. This remarkable property was first demonstrated in a series of studies conducted by NASA in the 1980s, which aimed to develop sustainable life support systems for future space missions[^7^]. These studies found that certain plants could effectively remove formaldehyde and other VOCs from sealed environments.

Since then, numerous studies have confirmed and expanded upon these findings, revealing the underlying biological mechanisms responsible for plant-based formaldehyde removal. Two main processes have been identified:

1. Phytoremediation: This refers to the direct uptake of pollutants by plant roots and leaves. Formaldehyde is absorbed through the stomata (tiny pores) on the surface of leaves, where it is either metabolized by the plant or broken down by microorganisms living on the leaf surface[8]. Some plants also release compounds called VOCs that can react with and neutralize formaldehyde in the air[9].
2. Biofiltration: This involves the action of microorganisms, primarily bacteria and fungi, that colonize the root zone of plants. These microbes can break down and metabolize formaldehyde and other VOCs, converting them into less harmful substances[10].

It is worth noting that the efficiency of these processes can vary depending on factors such as plant species, pollutant concentrations, and environmentalconditions (e.g., temperature, humidity, and light levels)[11].

4. Top Plant Species for Formaldehyde Absorption

While many plants can help improve indoor air quality by removing formaldehyde, some species are particularly effective at this task. Based on a combination of scientific research and practical considerations (e.g., ease of care and availability), the following plants have been identified as top performers in formaldehyde absorption:

1. Boston Fern (Nephrolepis exaltata): This popular houseplant is known for its lush, feathery fronds and high formaldehyde-removal capacity[^12^]. It is also relatively easy to care for, preferring indirect light and consistently moist soil.
2. Spider Plant (Chlorophytum comosum): With its long, arching leaves and trailing stems, the spider plant is an attractive and low-maintenance addition to any indoor space. It has been shown to be highly effective at removing formaldehyde from the air[13].
3. Peace Lily (Spathiphyllum spp.): The peace lily is a versatile and hardy indoor plant that can tolerate low light and infrequent watering. Its glossy green leaves and elegant white flowers make it a popular choice for indoor decor, while its ability to absorb formaldehyde adds to its appeal[12].
4. Golden Pothos (Epipremnum aureum): Also known as devil's ivy, this fast-growing vine is well-suited for hanging baskets or trailing along shelves. It is highly effective at removing formaldehyde and other VOCs from the air, and it is also relatively easy to care for, requiring only moderate light and occasional watering[12].
5. Snake Plant (Sansevieria spp.): With its tall, upright leaves and striking variegated patterns, the snake plant is both visually appealing and highly effective at removing formaldehyde. It is also remarkably low-maintenance, able to tolerate low light and infrequent watering[12].

 5. Tips for Maximizing Formaldehyde Removal with Plants

To get the most out of your room plants' formaldehyde-removing potential, consider the following tips:

1. Choose the right plants: As discussed earlier, some plant species are more effective at removing formaldehyde than others. Be sure to select plants that are known for their formaldehyde-absorption capabilities and are also well-suited to your specific indoor environment.
2. Provide proper care: Healthy, thriving plants are more effective at removing pollutants from the air. Be sure to provide your plants with the appropriate levels of light, water, and nutrients to ensure optimal growth and pollutant-removal capacity.
3. Increase plant density: The more plants you have, the more formaldehyde they can collectively remove from the air. Aim for a minimum of two large plants (in 10-12 inch pots) or several smaller plants per 100 square feet (9.2903 square meters) of living space[14].
4. Maximize leaf surface area: Plants with large, broad leaves typically have greater pollutant-removal capacity due to their increased surface area for absorption. Consider incorporating plants with large leaves, such as the Boston fern or peace lily, into your indoor plant collection.
5. Regularly clean leaves: Dust and other particles can accumulate on plant leaves, reducing their ability to absorb pollutants. Gently wipe leaves with a damp cloth or mist them with water to keep them clean and functioning effectively.

6. Conclusion

Room plants offer a natural, sustainable solution to the problem of indoor air pollution, particularly in the case of formaldehyde. By adding plants to your living space, you can significantly reduce your exposure to this harmful compound and improve overall indoor air quality. By choosing the right plant species, providing proper care, and taking steps to maximize their pollutant-removal potential, you can create a healthier, greener indoor environment.

7. References

[1]: Klepeis, N. E., Nelson, W. C., Ott, W. R., Robinson, J. P., Tsang, A. M., Switzer, P., ... & Engelmann, W. H. (2001). The National Human Activity Pattern Survey (NHAPS): a resource for assessing exposure to environmental pollutants. Journal of Exposure Analysis and Environmental Epidemiology, 11(3), 231-252. 

[2]: Salthammer, T., Mentese, S., & Marutzky, R. (2010). Formaldehyde in the indoor environment. Chemical Reviews, 110(4), 2536-2572. 

[4] International Agency for Research on Cancer. (2006). Formaldehyde, 2-Butoxyethanol and 1-tert-Butoxypropan-2-ol. IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans, Volume 88. [5] U.S. Environmental Protection Agency. (2010). Formaldehyde in Your Home. 
[6] World Health Organization. (2010). WHO Guidelines for Indoor Air Quality: Selected Pollutants. 
[7] Wolverton, B. C., Johnson, A., & Bounds, K. (1989). Interior landscape plants for indoor air pollution abatement. NASA Technical Memorandum 101766. 
[8] He, L., & Chen, W. (2014). Plant-microbe interactions: chemical diversity in plant defense. Science China Life Sciences, 57(10), 987-994. 
[9] Wolverton, B. C., & Wolverton, J. D. (1993). Plants and soil microorganisms: removal of formaldehyde, xylene, and ammonia from the indoor environment. Journal of the Mississippi Academy of Sciences, 38(2), 11-15. 
[10] Kennes, C., & Veiga, M. C. (2001). Biofiltration: an innovative approach for air pollution control. Journal of Biotechnology, 85(3), 273-282. 
[11] Yang, D. S., & Pennisi, S. V. (2003). Crassulacean acid metabolism and CAM plants: a model of water conservation in plants. HortTechnology, 13(2), 278-283. 
[12] Wolverton, B. C., et al. (1989). Interior landscape plants for indoor air pollution abatement. NASA Technical Memorandum 101766. 
[13] Wolverton, B. C., & Wolverton, J. D. (2003). How to grow fresh air: 50 houseplants that purify your home or office. Penguin. 
[14] B.C. Wolverton, J.D. Wolverton, and W.C. Bounds (1996). Foliage plants for removing indoor air pollutants from energy-efficient homes. Economic Botany, 50(1), 65-69. 

Ionic-CARE 4/2017 - Snídaně s Novou - test čističky

Details

Category: News

Published: 15 April 2023

Last Updated: 15 April 2023

Hits: 141

Čistý vzduch doma: Jak si vybrat účinný vzduchový filtr

Details

Category: Air pollution / Znečištění ovzduší

Published: 15 April 2023

Last Updated: 15 April 2023

Hits: 127

Pollutants: Ammoniak (NH3)

Details

Category: Pollutans

Published: 15 April 2023

Last Updated: 16 April 2023

Hits: 118

Ammoniak (NH3) jako znečišťující látka: Vědecký pohled na problematiku

Úvod

Ammoniak (NH3) je bezbarvý plyn s pronikavým zápachem, který se vyskytuje jak v přírodě, tak v průmyslových procesech. Ve velkých koncentracích může být toxický pro lidi, zvířata a rostliny. V posledních desetiletích se stále více diskutuje o vlivu amoniaku na životní prostředí a jeho roli jako znečišťující látky. V tomto článku se zaměříme na problematiku amoniaku jako znečišťující látky v České republice, včetně jeho zdrojů, dopadů na ekosystémy a možných řešení.

Zdroje amoniaku

Amoniak se může do ovzduší uvolňovat z různých zdrojů, jak přírodních, tak antropogenních. Mezi přírodní zdroje patří například rozklad organické hmoty, vulkanická činnost a mikrobiální procesy v půdě. Antropogenní zdroje amoniaku zahrnují zejména zemědělství, průmysl a dopravu.

V České republice je hlavním zdrojem amoniaku zemědělství. Především chov zvířat, zejména hospodářských zvířat jako krav, prasat a drůbeže, je spojen s produkcí velkého množství amoniaku. Amoniak vzniká při rozkladu močoviny a dalších dusíkatých sloučenin ve výkalech a moči těchto zvířat. Dalším významným zdrojem amoniaku v zemědělství je používání dusíkatých hnojiv, která obsahují amoniakální sloučeniny.

V průmyslu se amoniak uvolňuje při výrobě a skladování průmyslových chemikálií, jako jsou amoniakální hnojiva, čistící prostředky a chladicí média. Doprava přispívá k emisím amoniaku zejména prostřednictvím výfukových plynů spalovacích motorů, které obsahují dusíkaté oxidy, jež mohou být v atmosféře přeměněny na amoniak.

Důsledky znečištění amoniakem

Znečištění amoniakem má řadu negativních dopadů na životní prostředí a zdraví lidí. Mezi hlavní důsledky patří:

Eutrofizace vodních ekosystémů

Amoniak se v atmosféře může vázat na vodní páry a vytvářet amonné soli, které se následně mohou usazovat na zemském povrchu. Tímto způsobem může amoniak způsobovat nadměrný přísun živin do vodních ekosystémů, což vede k jejich eutrofizaci. Eutrofizace způsobuje růst řas a vyšších vodních rostlin, které spotřebovávají kyslík a tím snižují jeho koncentrace ve vodě. To může vést k úhynu ryb a dalších vodních organismů, což má za následek zhoršení kvality vodních zdrojů a ztrátu biodiverzity.

Acidifikace půdy a vod

Amoniak se v půdě a vodách může přeměňovat na amonné ionty (NH4+), které mají acidifikační účinek. Zvýšená acidita půdy a vod může mít negativní dopad na rostliny, mikroorganismy a vodní organismy, což může vést k úbytku druhů a zhoršení kvality ekosystémů.

Poškození rostlin

Rostliny jsou citlivé na zvýšené koncentrace amoniaku v ovzduší. Amoniak může poškodit listy a snížit fotosyntetickou aktivitu rostlin, což vede ke snížení růstu a plodnosti. Dlouhodobá expozice amoniaku může také způsobit změny ve složení druhů rostlinných společenstev a ztrátu biodiverzity.

Zdravotní rizika

Amoniak je dráždivá látka, která může způsobit podráždění očí, nosu, hrdla a dýchacích cest. Vysoké koncentrace amoniaku mohou způsobit závažné zdravotní problémy, jako jsou popáleniny, záněty a poškození plic. Dlouhodobá expozice amoniaku může také vést k chronickým onemocněním dýchacích cest a zhoršení kvality života.

Možná řešení

Snížení emisí amoniaku a jeho negativních dopadů na životní prostředí a zdraví lidí vyžaduje koordinované úsilí na různých úrovních, od lokálních až po mezinárodní.

Zlepšení zemědělských praktik

Jedním z hlavních způsobů, jak snížit emise amoniaku v zemědělství, je zlepšení skladování a aplikace hnojiv a zvířecích exkrementů. To zahrnuje použití technologií, které minimalizují uvolňování amoniaku do ovzduší, jako jsou uzavřené skladovací systémy a injektážní zařízení pro aplikaci hnojiv. Dále je důležité optimalizovat použití dusíkatých hnojiv, aby bylo dosaženo efektivního zásobení rostlin živinami a minimalizace ztrát amoniaku do životního prostředí.

Regulace průmyslových emisí

V průmyslu je nutné provádět kontrolu emisí amoniaku prostřednictvím technologií pro snížení emisí, jako jsou katalyzátory, adsorpční systémy a biologické filtry. Zároveň je důležité sledovat a regulovat emise amoniaku z průmyslových zdrojů a zajistit dodržování environmentálních norem.

Výzkum a monitorování

Důležitou součástí řešení problému znečištění amoniakem je další výzkum a monitorování jeho zdrojů, dopadů a účinných opatření pro snížení emisí. To zahrnuje vývoj nových technologií a strategií pro snížení amoniakových emisí, sledování a hodnocení koncentrací