PM covers Brno city Czech Republic (photo from Velka Klajdovka)
PM stands for particulate matter (also called particle pollution): the term for a mixture of solid particles and liquid droplets found in the air. Some particles, such as dust, dirt, soot, or smoke, are large or dark enough to be seen with the naked eye.
Particle pollution includes:
- PM10 : inhalable particles, with diameters that are generally 10 micrometers and smaller; and
- PM2.5 : fine inhalable particles, with diameters that are generally 2.5 micrometers and smaller.
- How small is 2.5 micrometers? Think about a single hair from your head. The average human hair is about 70 micrometers in diameter – making it 30 times larger than the largest fine particle.
The size of particles is directly linked to their potential for causing health problems. Small particles less than 10 micrometers in diameter pose the greatest problems, because they can get deep into your lungs, and some may even get into your bloodstream.
(epa.gov)
PM in urban and non-urban environments is a complex mixture with components having diverse chemical and physical characteristics. Research on PM and the interpretation of research findings on exposure and risk are complicated by this heterogeneity, and the possibility that the potential of particles to cause injury varies with size and other physical characteristics, chemical composition and source(s). Different characteristics of PM may be relevant to different health effects. Newer research findings continue to highlight this complexity and the dynamic nature of airborne PM, as it is formed either primarily or secondarily and then continues to undergo chemical and physical transformation in the atmosphere.
Nonetheless, particles are still generally classified by their aerodynamic properties, because these determine transport and removal processes in the air and deposition sites and clearance pathways within the respiratory tract. The aerodynamic diameter is used as the summary indicator of particle size; the aerodynamic diameter corresponds to the size of a unit-density sphere with the same aerodynamic characteristics as the particle of interest. The differences in aerodynamic properties among particles are exploited by many particle sampling techniques (WHO Regional Office for Europe, 2006)
the guideline levels, recommended by WHO, you may find here: https://apps.who.int/iris/handle/10665/345329
PM je zkratka pro pevné částice (nazývané také znečištění částicemi): označení pro směs pevných částic a kapiček kapaliny, které se nacházejí v ovzduší. Některé částice, jako je prach, špína, saze nebo kouř, jsou dostatečně velké nebo tmavé, aby byly viditelné pouhým okem.
Mezi znečištění částicemi patří např:
PM10 : vdechnutelné částice o průměru zpravidla 10 mikrometrů a menším a
PM2,5 : jemné vdechnutelné částice o průměru zpravidla 2,5 mikrometru a menším.
Jak malé jsou 2,5 mikrometru? Představte si jeden vlas z vaší hlavy. Průměrný lidský vlas má průměr asi 70 mikrometrů - je tedy 30krát větší než největší jemná částice.
Velikost částic přímo souvisí s jejich potenciálem způsobovat zdravotní problémy. Největší problémy představují malé částice o průměru menším než 10 mikrometrů, protože se mohou dostat hluboko do plic a některé se mohou dostat i do krevního oběhu.
Vystavení takovým částicím může mít vliv jak na vaše plíce, tak na vaše srdce. Četné vědecké studie spojují vystavení znečištění částicemi s řadou problémů.
(epa.gov)
Pevné částice v městském i mimoměstském prostředí jsou složitou směsí, jejíž složky mají různé chemické a fyzikální vlastnosti. Výzkum PM a interpretace výsledků výzkumu expozice a rizik jsou komplikovány touto různorodostí a možností, že potenciál částic způsobit poškození se liší v závislosti na velikosti a dalších fyzikálních vlastnostech, chemickém složení a zdroji (zdrojích). Různé vlastnosti částic PM mohou být relevantní pro různé účinky na zdraví. Novější výzkumná zjištění nadále zdůrazňují tuto složitost a dynamickou povahu částic v ovzduší, protože se tvoří buď primárně, nebo sekundárně a poté dále procházejí chemickou a fyzikální přeměnou v atmosféře.
Nicméně částice jsou stále obecně klasifikovány podle svých aerodynamických vlastností, protože ty určují procesy transportu a odstraňování v ovzduší a místa depozice a cesty clearance v dýchacích cestách. Aerodynamický průměr se používá jako souhrnný ukazatel velikosti částic; aerodynamický průměr odpovídá velikosti koule o jednotkové hustotě se stejnými aerodynamickými vlastnostmi jako částice, která je předmětem zájmu. Rozdíly v aerodynamických vlastnostech částic se využívají v mnoha technikách odběru vzorků částic (Regionální úřad WHO pro Evropu, 2006).
směrné hodnoty, doporučené WHO, najdete zde: https://apps.who.int/iris/handle/10665/345329.