Pollutants.eu Monitor kvality ovzduší v České republice

Oxid dusičitý (NO2) patří do skupiny vysoce reaktivních plynů známých jako oxidy dusíku nebo oxidy dusíku (NOx). Mezi další oxidy dusíku patří kyselina dusičná a kyselina dusičná. NO2 se používá jako indikátor pro větší skupinu oxidů dusíku.
NO2 se do ovzduší dostává především při spalování paliva. NO2 vzniká z emisí osobních a nákladních automobilů a autobusů, elektráren a terénních zařízení.

Účinky na zdraví
Dýchání vzduchu s vysokou koncentrací NO2 může dráždit dýchací cesty v lidském dýchacím systému. Takové krátkodobé vystavení může zhoršit onemocnění dýchacích cest, zejména astma, a vést k respiračním příznakům (jako je kašel, sípání nebo dýchací potíže), hospitalizaci a návštěvě pohotovosti. Dlouhodobější expozice zvýšeným koncentracím NO2 mohou přispívat k rozvoji astmatu a potenciálně zvyšovat náchylnost k infekcím dýchacích cest. Lidé s astmatem, stejně jako děti a starší lidé jsou obecně více ohroženi zdravotními účinky NO2.
NO2 spolu s dalšími NOx reaguje s jinými chemickými látkami v ovzduší za vzniku pevných částic i ozonu. Obě tyto látky jsou při vdechování rovněž škodlivé kvůli účinkům na dýchací systém.

Vliv na životní prostředí
NO2 a další NOx interagují s vodou, kyslíkem a dalšími chemickými látkami v atmosféře a vytvářejí kyselé deště. Kyselé deště poškozují citlivé ekosystémy, jako jsou jezera a lesy.
Dusičnanové částice, které vznikají v důsledku NOx, však způsobují, že vzduch je zamlžený a špatně viditelný. To má vliv na mnoho národních parků, které navštěvujeme kvůli výhledu.
NOx v atmosféře přispívají ke znečištění pobřežních vod živinami.

Zdroj v angličtině: Basic Information about NO2

 

PM covers Brno city Czech Republic (photo from  Velka Klajdovka)

PM stands for particulate matter (also called particle pollution): the term for a mixture of solid particles and liquid droplets found in the air. Some particles, such as dust, dirt, soot, or smoke, are large or dark enough to be seen with the naked eye.

Particle pollution includes:

  • PM10 : inhalable particles, with diameters that are generally 10 micrometers and smaller; and
  • PM2.5 : fine inhalable particles, with diameters that are generally 2.5 micrometers and smaller.
    • How small is 2.5 micrometers? Think about a single hair from your head. The average human hair is about 70 micrometers in diameter – making it 30 times larger than the largest fine particle.

The size of particles is directly linked to their potential for causing health problems. Small particles less than 10 micrometers in diameter pose the greatest problems, because they can get deep into your lungs, and some may even get into your bloodstream.

Exposure to such particles can affect both your lungs and your heart. Numerous scientific studies have linked particle pollution exposure to a variety of problems

(epa.gov)

PM in urban and non-urban environments is a complex mixture with components having diverse chemical and physical characteristics. Research on PM and the interpretation of research findings on exposure and risk are complicated by this heterogeneity, and the possibility that the potential of particles to cause injury varies with size and other physical characteristics, chemical composition and source(s). Different characteristics of PM may be relevant to different health effects. Newer research findings continue to highlight this complexity and the dynamic nature of airborne PM, as it is formed either primarily or secondarily and then continues to undergo chemical and physical transformation in the atmosphere.
Nonetheless, particles are still generally classified by their aerodynamic properties, because these determine transport and removal processes in the air and deposition sites and clearance pathways within the respiratory tract. The aerodynamic diameter is used as the summary indicator of particle size; the aerodynamic diameter corresponds to the size of a unit-density sphere with the same aerodynamic characteristics as the particle of interest. The differences in aerodynamic properties among particles are exploited by many particle sampling techniques (WHO Regional Office for Europe, 2006)

 

feed-image RSS