Pollutants.eu Monitor kvality ovzduší v České republice

S příchodem jara a teplejšího počasí začíná nejen sezóna rozkvetlých luk a lesních procházek, ale bohužel i sezóna klíšťat. Letos je jejich výskyt obzvlášť výrazný — a ochrana před nimi je důležitější než kdy jindy.

Pokud se chcete chránit bez použití agresivních chemikálií jako je DEET, máme pro vás skvělou zprávu: přírodní repelenty dokážou být stejně účinné, ale šetrnější k vaší pokožce, zdraví i přírodě.

Proč je ochrana proti klíšťatům důležitá?

Klíšťata nejsou jen nepříjemná — mohou přenášet vážné nemoci jako je lymská borelióza nebo klíšťová encefalitida. Proto se nevyplatí ochranu podceňovat, ať už jdete na krátkou procházku do parku nebo na víkendovou túru.

Citrepel® 75: přírodní síla v boji proti klíšťatům

Jedním z nejúčinnějších přírodních repelentů je Citrepel® 75. Tento extrakt z citronového eukalyptu obsahuje vysokou koncentraci p-menthane-3,8-diolu (PMD), který dokáže klíšťata a další hmyz účinně odpudit.

  • Přírodní původ: získává se z esenciálních olejů.
  • Vysoká účinnost: chrání stejně dobře jako běžné chemické repelenty.
  • Bezpečnost: vhodný i pro děti od 6 měsíců a pro citlivou pokožku.

Produkty s Citrepel® 75

Na trhu najdete například Incognito Natural Insect Repellent Spray, který poskytuje až 8 hodin ochrany a je 100% přírodní. Vhodný je nejen proti komárům, ale také proti klíšťatům.

Další přírodní tipy, jak se chránit proti klíšťatům

  • Správné oblečení: světlé a dlouhé rukávy a nohavice vám pomohou klíšťata odhalit dříve, než se stihnou přisát.
  • Vyhýbejte se vysoké trávě: držte se cest a vyšlapaných stezek.
  • Pravidelné kontroly: po návratu domů si vždy zkontrolujte celé tělo, zvlášť oblasti za koleny, v podpaží a na krku.
  • Vhodné rostliny v zahradě: levandule, máta nebo rozmarýn mohou klíšťata odpuzovat přirozeně.

Introduction

Airborne particulate matter, especially PM10 (particles with a diameter of 10 micrometers or less), poses significant health risks due to its ability to penetrate the respiratory system. Recent studies have highlighted the presence of microplastics (MPs) in PM10, raising concerns about combined exposure to MPs and trace metals in confined spaces like subways and indoor areas.

Methodology

The researchers collected PM10 samples from various subway stations and indoor environments across Korea. Advanced analytical techniques, including scanning electron microscopy (SEM) coupled with energy-dispersive X-ray spectroscopy (EDS), were employed to identify and quantify MPs and associated trace metals within the samples.

Key Findings

  • Prevalence of Microplastics: MPs were detected in a significant proportion of PM10 samples from both subway and indoor environments, indicating widespread distribution.
  • Types of Microplastics: The identified MPs varied in shape and composition, with fragments and fibers being the most common forms.
  • Associated Trace Metals: Trace metals such as lead (Pb), cadmium (Cd), and zinc (Zn) were found adsorbed onto the surface of MPs, suggesting potential combined exposure risks.
  • Source Implications: The presence of MPs and trace metals in subway environments points to possible sources like wear and tear of train components, passenger activities, and infiltration from outdoor air.

Public Health Implications

The co-occurrence of MPs and trace metals in PM10 particles within confined environments like subways and indoor spaces raises concerns about inhalation exposure and potential health effects. Chronic exposure to such pollutants may contribute to respiratory and cardiovascular diseases, underscoring the need for effective air quality management and mitigation strategies in public transportation systems and indoor settings.

Conclusion

This study provides valuable insights into the prevalence and characteristics of PM10-bound MPs and trace metals in Korean subway and indoor environments. The findings highlight the importance of continuous monitoring and the development of strategies to reduce human exposure to these emerging pollutants.

For more detailed information, you can access the study through PubMed.

Velká tichomořská odpadková skvrna (GPGP) je rozsáhlá akumulace mořského odpadu nacházející se v severním Pacifiku, známá pro svou alarmující velikost a dopad na životní prostředí. Pokrývá odhadovanou plochu 1,6 milionu čtverečních kilometrů, což je více než dvojnásobek velikosti Texasu. Tato "plovoucí ostrov" je nejznámější z pěti světových oceánských odpadkových skvrn.

Složení a vznik

GPGP je převážně složen z plastů, které tvoří 99,9 % nalezeného odpadu. Tento odpad zahrnuje jak makroplasty, jako jsou vyřazené rybářské sítě a spotřební výrobky, tak mikroplasty, malé částice vzniklé rozkladem větších předmětů. Významná část odpadu pochází z pevniny, přenesená řekami a přílivovými proudy, zatímco zbytek pochází z mořských zdrojů, jako jsou rybářské lodě.

Vznik GPGP je řízen severním tichomořským gyrem, systémem oceánských proudů, který přitahuje a zachycuje plovoucí odpad. Tyto plasty se časem fotodegradací rozkládají na menší částice, které mohou v mořském prostředí přetrvávat staletí.

Dopady na životní prostředí a zdraví

Důsledky GPGP pro životní prostředí jsou obrovské. Mořští živočichové, včetně želv, mořských ptáků a savců, si často pletou plastový odpad s potravou, což vede k jejich požití a zamotání. To může vést k hladovění, fyzickému poškození nebo dokonce smrti. Navíc mikroplasty absorbují a uvolňují toxické chemikálie, které mohou vstupovat do potravinového řetězce a potenciálně ovlivňovat lidské zdraví při konzumaci mořských plodů.

Přítomnost mikroplastů rovněž narušuje mořské ekosystémy. Tyto částice blokují sluneční světlo pro fytoplankton, klíčové organismy v oceánské potravní síti. Jak se populace fytoplanktonu snižují, tak se snižuje i množství potravy pro vyšší trofické úrovně, včetně komerčně důležitých rybích druhů.

Snaha o nápravu a výzvy

Řešení problému GPGP je složitým a nákladným úkolem. Iniciativy jako The Ocean Cleanup se snaží odstranit plast z této skvrny pomocí specializovaných systémů. Avšak rozsáhlá plocha a neustálý přísun odpadu činí úplné vyčištění obtížným úkolem. Odhaduje se, že odstranění jen malé části odpadu by vyžadovalo obrovské zdroje a čas.

Zabránění dalšímu růstu GPGP vyžaduje komplexní strategie, včetně snížení produkce plastů, zlepšení nakládání s odpady a podporu recyklace. Veřejné kampaně a změny v politice, jako jsou zákazy jednorázových plastů, jsou nezbytné k omezení toku plastů do oceánů.

Závěr

Velká tichomořská odpadková skvrna je zřetelnou připomínkou environmentálních nákladů na naši závislost na plastech. I když technologická řešení a mezinárodní spolupráce nabízejí určitou naději, nejúčinnějším opatřením zůstává zásadní změna ve způsobu, jakým vyrábíme, používáme a likvidujeme plastové materiály. Zdraví našich oceánů — a tím i celé naší planety — závisí na našich společných akcích na snížení znečištění plasty.

Pro více informací můžete navštívit zdroje jako National Geographic, Treehugger, a Yale Environment Review.

CHMI released article about air quality in the Czech Republic 2023: preliminary evaluation 

V roce 2023 byla kvalita ovzduší mimořádně dobrá. Tento trend přetrvává od roku 2020, kdy začalo období s přijatelnou kvalitou ovzduší. Koncentrace většiny znečišťujících látek, jako jsou suspendované částice PM10 a PM2,5, oxid dusičitý (NO2), oxid siřičitý (SO2) a oxid uhelnatý (CO), v roce 2023 opět poklesly a dosáhly nejnižších hodnot za období 2013-2023 (viz Obr. 1). Poprvé v historii měření nebyly překročeny žádné imisní limity pro suspendované částice PM10 a PM2,5. Navíc v roce 2023 nebyly překročeny imisní limity pro NO2, SO2 a CO, stejně jako v minulých letech.

Relativně dobrá kvalita ovzduší v České republice v roce 2023 byla především v důsledku výrazně nižších koncentrací znečišťujících látek během zimního období (leden-březen, říjen-prosinec), kdy převažovaly příznivé meteorologické podmínky pro rozptyl znečišťujících látek. Výrazně nižší koncentrace v porovnání s průměrem za posledních deset let (2013-2022) byly zaznamenány v lednu, březnu a nejvýrazněji v listopadu, kdy byly mimořádně dobré rozptylové podmínky, což je atypické pro listopad.

Kvalitu ovzduší dlouhodobě zlepšují opatření zaměřená na snížení znečišťujících látek, jako je výměna kotlů v domácnostech, opatření na významných zdrojích a obnova vozového parku. Koncentrace přízemního ozonu jsou silně ovlivněny meteorologickými podmínkami, zejména během teplého období (duben-září), a nemají výrazný trend od roku 2013 jako ostatní znečišťující látky. Koncentrace ozonu v roce 2023 (maximální denní 8hodinové a 26. maximální denní 8hodinové průměrné koncentrace) byly čtvrté nebo šesté nejnižší za jedenáctileté období 2013-2023. Průměrné měsíční koncentrace ozonu od dubna do srpna roku 2023 byly mírně nižší než desetiletý průměr. V září byly koncentrace nadprůměrné kvůli teplému a suchému počasí tohoto měsíce.

 

full article find here: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/Rocni_zprava_2023.pdf

 

 

 
V roce 2022 byla kvalita ovzduší z hlediska koncentrací hodnocených znečišťujících látek příznivá, podobně jako v předchozích letech 2020 a 2021. S výjimkou přízemního ozonu dosáhly koncentrace hodnocených látek znečišťujících ovzduší druhých nejnižších hodnot v rámci hodnoceného období 2012-2022, přičemž nejnižší hodnoty dosáhl oxid uhelnatý. Koncentrace hodnocených látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, v hodnoceném období 2012-2022 výrazně poklesly.


In 2022, air quality was favorable in terms of the concentrations of evaluated air pollutants, similar to the previous years of 2020 and 2021. With the exception of ground-level ozone, the concentrations of evaluated air pollutants reached the second-lowest values within the assessed period of 2012-2022, with carbon monoxide reaching its lowest value. The concentrations of evaluated air pollutants, excluding ground-level ozone, have significantly decreased over the period of 2012-2022.
 
 
feed-image RSS